Loupak.cz - Vtipy

„Neznáš nějakého Čárlse Bridže?” ptá se Pražák známého.
„Neznám, kdo to má být?”
„Asi nějakej slavnej herec, protože se sem na něj prý jezdí dívat turisti z celého světa!”

Nadává hudebně založenému záklaďákovi nadporučík Hnízdo: „Vojíne, máte poslouchat mě, a ne nějaké Holky z vaší školky!”

Jak poznáte viagrové dítě?
Má modrá očka a stále někde postává.

Potká slon mravence a mravenec říká: „Slone, pojď si zahrát na schovku. Slone, ale pikáš.”
Slon počítá do stovky a hledá za stromem, pod listem, pod kamenem... Hledá asi deset minut a říká: „Ten je asi v prdeli.”
Mravenec vyleze ze slonova zadku a říká: „Slone, ty jsi koukal...”

Moderátor s červeným klaunovským nosem nasadí na začátku zpravodajské relace vážný obličej a odříkává text: „Vážení diváci, dneska nám není do smíchu...”

Detektiv se chlubí chlapcům z hospody: „Já to svoje zaměstnání prostě miluju. Stačí, když vždycky na stadionu najdu nějakého zloděje nebo překupníka a můžu chodit na hokej úplně zadarmo!”

Paní učitelka se ptá dětí: „Co byste řekli, kdybyste přišli k mému hrobu?”
Přihlásí se Anička: „Tady leží má nejoblíbenější paní učitelka.”
„Výborně, Aničko, dostaneš jedničku.”
Přihlásí se Honzík: „Zde odpočívá nejhodnější paní učitelka.”
„Výborně, Honzíku, dostaneš jedničku.”
Potom se Pepíčkovi ztratí guma a on ji začne hledat. Paní učitelka přezkouší i ostatní žáky a nakonec vyvolá Pepíčka. Pepíček v tom okamžiku najde gumu a říká: „Tady leží, mrcha!”

Věřila bych ti, že jsi neopisoval, kdybys byl neopsal i sousedův podpis!

Chlap si koupí detektor lži, který při lži dá každému, kdo zalže, facku. Oznámí to rodině a hned ho chce vyzkoušet doma při večeři.
Otec: „No, můj synu, kdes byl dnes po dobu vyučování?”
Syn: „Ve škole přece.”
Bum, facka!
Syn: „OK, OK, byl jsem v kině na filmu.”
Otec: „Jaký film to byl?”
Syn: „Pohádka.”
Bum, facka!
Syn: „OK, OK, bylo to porno.”
Otec: „Cože?! Já jsem v tvém věku ani nevěděl, co to porno je!”
Bum, facka!
Máma: „Je vidět, že je to tvůj syn!”
Bum, facka...

Paní učitelka se ptá Pepíčka: „Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby jsi potkal na chodbě pana ředitele?”
„Nevim!”
„Co by jsi udělal, kdyby jsi šel na záchod a uviděl jsi tam pavouka?”
„Nevim!”
„Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby se ti topila máma?”
„Nevim!”
„A Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby ti odjížděla babička vlakem?”
„Nevim!”

Pepíček přijde domů a ptá se maminky: „Co by jsi udělala, kdyby jsi potkala na chodbě pana ředitele?”
„Slušně bych ho pozdravila.”
„Co by jsi udělala, kdyby jsi šla na záchod a uviděla jsi tam pavouka?”
„Vzala bych ho do kapesníčku a hodila do koše.”
„Co by jsi udělala, kdyby se ti topila máma?”
„Hodila bych jí provaz.”
„Co by jsi udělala, kdyby ti odjížděla babička vlakem?”
„Zamávala bych na ni.”

Druhý den přijde Pepíček do školy a paní učitelka se ho ptá: „Co by jsi udělal, kdyby jsi šel na záchod a uviděl jsi tam pavouka?”
„Slušně bych ho pozdravil.”
„Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby jsi potkal na chodbě pana ředitele?”
„Vzal bych ho do kapesníčku a hodil do koše.”
„Co by jsi udělal, kdyby ti odjížděla babička vlakem?”
„Hodil bych jí provaz.”
„Co by jsi udělal, kdyby se ti topila máma?”
„Zamával bych na ni.”